“Pro koučink jsem se rozhodla v době, kdy u mě vrcholila krize. Neměla jsem nejmenší tušení, čemu bych se chtěla v životě věnovat a čím bych se chtěla živit. Za svůj poměrně krátký život jsem vyzkoušela řadu oborů a neměla jsem jasno v tom, co by mělo být to „ono“. To, na co se v životě zaměřím a v čem budu pracovat. Cítila jsem stupňující se tlak, protože každým semestrem byl konec studia blíž a blíž, a přesto já nebyla ani o krok blíž k vyřešení své otázky. Tahle kombinace dohromady dala krizi, díky které jsem se spíš svému cíli (vyřešit otázku „co bych chtěla v životě dělat“) vzdalovala a cítila se víc a víc ztraceně, nešťastně, nepoužitelně a naprosto marně. Věděla jsem, že naše univerzita nabízí zdarma různé zajímavé služby pro studenty. Koučink mě zaujal, protože jsem věděla, že můj otec chodil ke kouči a hodně mu to pomohlo. Já to měla díky univerzitě zdarma, a tak jsem neměla co ztratit. Mohla jsem jen získat. A taky že získala. Ten posun mě až překvapil. Už po prvním setkání zmizel pocit, že jsem totálně ztracená, a nastartovala se motivace pramenící (nejenom) z toho, že na to nejsem sama. Překvapilo mě, jak moc mi pomohlo, když mi někdo pokládal správné otázky. Probíhalo to totiž především na základě otázek a odpovědí (v kombinaci dalších technik). Naprosto to předčilo mé očekávání a je až fascinující, že na prvním setkání jsem byla naprosto nešťastná a ztracená a už po třetím setkání jsem získala práci při studiu v oboru, kterému bych se chtěla věnovat po studiu. Díky těm setkáním se znám o něco víc. Už vím, co mi předtím vadilo, proč jsem nemohla přijít na to, v čem chci pracovat. Už vím, co v práci potřebuji, abych byla naprosto spokojená a šťastná.”

"Při koučinku s Jitkou jsem vždy měl pocit, že nacházím svoji občas ztracenou vnitřní svobodu a že mi pomáhá pohlédnout "za obzor" toho, kam se sám umím podívat. Výsledkem bylo buď otevření nové cesty, nebo poznání, že po správné cestě již jdu."

“Pro koučink jsem se rozhodla v době, kdy jsem si potřebovala ujasnit otázky týkající se mého budoucího pracovního zaměření a osobního života. Měla jsem dojem, že se na vše potřebuji podívat z jiné perspektivy, zkrátka získat nový úhel pohledu a ujasnit si, co vlastně od života chci. S tím mi koučink pomohl na výbornou. Ač byla sezení někdy náročná a odcházela jsem, jako bych právě doběhla maraton, jednalo se vždy o velice příjemná a milá setkání, která mi skutečně pomohla ujasnit si své priority a cíle, a věřím, že i díky těmto setkáním jsem v životě tak spokojená, jak jsem.“